fbpx

Dostihový šampión nevyroste z každého anglického plnokrevníka přes noc. K vysněným vavřínům se lze dopracovat jen díky talentu, tvrdé práci, trpělivosti, správným rozhodnutím a notné dávce štěstí. Výcvik dostihového koně je cesta dlouhá a často s sebou přináší i zdravotní komplikace, zejména problémy s pohybovým aparátem. Na co si dát pozor?

Jste příznivci dostihového sportu a často při sledování napínavého závěru dostihu s upřeným pohledem na obrazovku nervózně poposedáváte na gauči a fandíte svému favoritovi? Možná mnohé z vás nenapadlo, že se díváte na koňské „puberťáky“, kteří procházejí náročným tréninkem a svými výkony ovlivňují svou osudovou cestu. Některým dostihákům se podaří alespoň částečně zaplatit investice spojené s jejich koupí, výživou, ustájením a tréninkem a později se prosadit v chovu (v ČR je ziskových koní okolo 10 %). Jiní už takové štěstí nemají, a tak většinou končí u rekreačního ježdění.
Hřebčín Napajedla

Jak takový nábor dostihových nováčků vypadá? Plnokrevný roček přichází z hřebčína do tréninkového střediska obvykle na podzim ve věku 16-22 měsíců. Jako by šlo dítě první den do školy. Je tu nové ustájení, nové krmivo, noví ošetřovatelé a jiný denní režim. I přes to, že tato stresová situace klade vyšší nároky na jeho nervovou soustavu, měl by dobře připravený roček ovládat základní návyky, např. nechat si sundat a nasadit ohlávku, nechat se vodit, být v klidu při čištění srsti a kopyt, atd.


Obsedání hříběte by nemělo připomínat rodeo, nýbrž by mělo probíhat v klidu a systematicky. Než trenér začne s koněm pracovat, měl by nejdříve zhodnotit věk, pohlaví, konstituci, temperament, zdravotní stav, habitus, biomechaniku pohybu a úroveň výchovy a výcviku zvířete tak, aby pro něj mohl sestavit individuální program.

I lonžování skýtá rizika

Roček nejdříve začíná pracovat na lonži (dlouhé oprati), kdy se pohybuje po kruhu okolo cvičitele. Často je k opohybování využíván i kruhový trenažér - tzv. kolotoč. Obtížnost z hlediska rovnováhy je pro koně vyšší na kruhu než při přímém pohybu. Kůň musí svůj pohyb na kruhu vyvážit a tím cvičí příslušné svaly a jejich koordinaci. Zároveň si zvyká na práci s člověkem, na hlasové povely a učí se respektu a poslušnosti. 

Tréninkové středisko Bošovice – koně v kolotoči

Cílem je uvolněný pohyb s vyklenutým hřbetem.

Průměr kruhu by měl být dostatečně velký (18-20 m), prostor ohraničený a povrch rovný a neklouzavý. Kvůli nedokonalému vývinu pohybového aparátu a nedostatečné schopnosti dlouhodobě se soustředit na jednu věc se doporučuje lonžovat mladého koně maximálně 20 minut. Je třeba myslet na to, že lonžování nesprávným způsobem a v nevyhovujícím prostředí může velmi poškodit šlachy a klouby mladého koně.

Kůň si postupně zvyká na výstroj a jezdce, nejdříve na lonži, poté při samostatném pohybu za vodícím koněm. Zkušený jezdec by měl být lehký, s citlivou rukou. Protože vývoj kostry koně je zcela dokončen až ve věku okolo 6 let, nadměrná zátěž na hřbet může způsobit podvrtnutí růstu páteře a přehnané nároky na rychlost a obratnost příliš zatížit končetiny. Znamená to, že by se plnokrevníci neměli obsedat v tak útlém věku? Tato problematika má mnoho příznivců i odpůrců, ale v dostihovém sportu je to „zajetý a funkční model“. Vždy však záleží na tom, kdo a jak s koněm pracuje.

Není důležité zvítězit, ale vyhrát

Rovinovým dostihům udávají tempo mladí. To však neznamená, že starší plnokrevníci nemohou zabodovat.

Po obsednutí se dostihový kůň začíná připravovat na první sezónu své dostihové kariéry. Dvouletek se nejdříve učí základní přiježděnosti jako malé dítě abecedu. Tréninkový program probíhající po etapách by měl být různorodý a sestavený danému koni na míru. Cílem práce pod sedlem je návyk na práci individuální i skupinovou (v lotu), vytříbení reakce na pobídky, rozvoj mechaniky pohybu ve všech chodech, nasvalení a zvýšení kapacity plic. Pro rozvoj obratnosti koně a upevnění rovnováhy pod jezdcem je vhodný členitý terén. Pokročilí dvouletci se učí kentrovat (pomalu rovnoměrně cválat) a později i galopovat (rozvíjí rychlost).

Tréninkové středisko Bošovice – práce v lotu na dráze se speciálně upraveným povrchem

Postupnou adaptací na trénink se plnokrevníkovi zpevní šlachy a vazy, zbytní svaly a prorostou novými vlásečnicemi, které k nim přivádí více krve. Srdce začne pracovat více ekonomicky, zvětší se počet cév, počet červených krvinek a množství hemoglobinu. Zvětší se hrudník a roztáhnou se plíce. Kostní tkáň zbytní a zhoustne a klouby se zpevní. Kůň se po zátěži dokáže rychleji zregenerovat.

Rozvíjet dynamickou sílu je však možné až po uzavření epifyzárních štěrbin v kostech, k čemuž u anglického plnokrevníka dochází mezi 24. a 30. měsícem stáří (růstový stav se kontroluje pomocí RTG). Kůň, který nesplňuje toto kritérium například kvůli genetickým dispozicím nebo nevyhovujícím podmínkám odchovu, by neměl jako dvouletý vůbec startovat.

Dostihový sport je pro anglického plnokrevníka testem jeho kvality. Na základě dosažených výsledků je prováděna selekce těch nejlepších jedinců pro další chov. Jestliže plnokrevný kůň neprojde rychlostním tréninkem jako dvouletek, nedojde u něj k rozvoji dřeně nadledvinek a přestavbě kostí záprstí. Potom již zpravidla není schopen vyvinout maximální rychlost.

Celoživotní dostihy

Dostihy dvouletých koní jsou především přípravou na klasický ročník, tedy na dostihy pro tříleté plnokrevníky, z nichž nejvýznamnějším dostihem je Derby. 

Překážkové dostihy

Jaký je další osud dostihových koní? Podle vloh a chování na dráze se někteří koně jako sprinteři a mílaři specializují na krátké tratě (1000-1800 m) nebo jako středotraťaři a vytrvalci na delší tratě (nad 1800 m).

Ani starší koně nemusí jít hned „do důchodu“. Pokud pro to mají dispozice, mohou být využiti v překážkových dostizích, kde běžně působí koně ve věku 6-12 let.

Když kůň opustí dostihový sport, může se jeho osud ubírat mnoha směry. Bývalí dostihoví koně mnohdy najdou uplatnění v jiných sportech, např. ve vytrvalostních závodech, parkurech či drezúře. Patří však do rukou zkušeného jezdce, který si s vžitými návyky a citlivou povahou anglického plnokrevníka dokáže poradit.

Cesta k vavřínům bývá trnitá

Chronický zánět šlach neboli oblouk

Ne vždy je výhra v dostizích provázena pouze finanční výhrou, ovacemi a uznáním. Cesta k vysněnému cíli bývá komplikovaná.

Výkonnost dostihových koní nezáleží pouze na genetických předpokladech, pohlaví, exteriéru, neurotypu a konstituční odolnosti, ale také na podmínkách vnějšího prostředí, tedy na výživě, péči, ustájení, dráze, klimatu a na samotném tréninku.

Při správném tréninku se nároky na dostihového koně pozvolna zvyšují a postupně dochází ke strukturální přestavbě orgánů a celkovému „zocelení“ koně. Naopak při nadměrné zátěži se mohou u koně objevit fyzické i psychické problémy, únava a vyčerpání. Svaly jsou zatuhlé a bolestivé, kůň ztrácí chuť běžet, výkonnost klesá. Díky selhání nadledvinek je snížena odolnost organismu vůči nemocem, dochází k poruše metabolismu minerálních látek a k degeneraci tkání či orgánů.

Bolestivost svalů souvisí s nadměrnou produkcí kyseliny mléčné ve svalech, kdy je porušena acido-bazická rovnováha. Na kyselinu mléčnou reaguje velice citlivě i nervový systém. Kůň je potom agresivní, zbrklý, podrážděný nebo naopak apatický či bojácný.

Nejvyšší překážkou je přetížení

Přetížení při tréninku se velmi často projevuje na pohybovém aparátu. Typickým projevem je otok, zvýšená teplota a bolestivost postiženého místa. Situaci komplikuje skutečnost, že mikroskopická poranění – tzv. mikrotraumata (drobná krvácení, záněty, trhliny) nejsou na první pohled viditelná. Opakovaný vznik mikrotraumat vede k poškození dané části těla a může se stát, že ho chovatel zaregistruje až v konečném stádiu.

Mezi typické zdravotní problémy dostihových koní patří natržení, natažení či zánět šlach. Poškozené šlachy se sice zpravidla podaří zahojit, ale postižené místo se už navždy stane onou Achillovou patou při následné zátěži. Toto onemocnění je často příčinou úplného vyřazení koně z dostihové kariéry. Přetížení se nevyhýbá ani kostem. Mezi koňáky jsou dobře známé tzv. šimbajny – aseptický zánět okostice projevující se jako tvrdé a bolestivé zduření na přední straně záprstí, nebo také patologické výrůstky na kostech. Záněty se rovněž objevují v kloubech. Mladí dostihoví koně mívají problémy především se spěnkovými a karpálními klouby, kde zánět postihuje kloubní pouzdro.
Kůň v bazénu

Lze se těmto zdravotním komplikacím vyhnout? Genetické dispozice ani štěstěnu sice trenér neovlivní, ale dobrý individuální tréninkový plán a péče o koně je nezbytný základ. Aby klouby tolik netrpěly a zůstaly pružné, osvědčila se pravidelná aplikace léčiva Bonharen do žíly. U koní pod menší zátěží se úspěšně prosazuje také kloubní výživa Geloren. Oba přípravky obsahují vysoké množství kyseliny hyaluronové, které má zásádní vliv na správné fungování kloubů a celého pohybového aparátu. Dobrou terapií je rovněž procvičování svalů v bazénu (bez zatížení kloubů) a pravidelná fyzioterapie.