Příčiny bolesti zad, anatomické a biomechanické souvislosti

Tělo koně se skládá z axiálních segmentů (zde můžeme zařadit hlavu, krk a trup) a ze 4 končetin, které zajišťují podporu těla a schopnost pohybu. Střed těla tvoří kostra trupu spolu s měkkými tkáněmi, které jsou spojeny s kostrou. Mezi tyto měkké tkáně řadíme vazy v oblasti páteře, svalstvo zad, hrudníku a břicha, a proximální svaly hrudní a pánevní končetiny.
Páteř se skládá z obratlů, které jsou mezi sebou navzájem spojeny klouby, v nichž je možný jen omezený pohyb. Výjimku tvoří první dva hrudní obratle, které se podílí na pohybu krku, a lumbosakrální kloub (kloubní spojení šestého bederního obratle a křížové kosti), který ovlivňuje pohyb pánevních končetin. Tento větší rozsah pohybu je dán širšími meziobratlovými ploténkami a částečně i orientací kloubních ploch (Townsend a Leach, 1984).

Na které svaly si dát pozor?

Ve stabilizaci páteře hrají důležitou roli:
hluboké zádové svaly - epaxiální svaly (m.longissimus dorsi, m.iliocostalis, mm.multifidi). Jejich atrofie nebo špatná funkce mohou být důvodem vracejících se problémů s bolestmi zad.
břišní svaly

zada1 1

 zada2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Funkci zádových a břišních svalů nejlépe vystihuje teorie luku a tětivy - páteř si zachovává lehce zakulacenou pozici (jako luk) díky napětí tětivy, kterou tvoří břišní svaly spolu se sublumbárními svaly (zejména m.psoas minor a m. iliopsoas) (obr.3). Kontrakce těchto svalů zakulacuje hřbet koně a oddaluje od sebe spinální výběžky obratlů. Pokud jsou tyto svaly v nedostatečném napětí, dochází k prohnutí hřbetu koně směrem dolů a přiblížení spinálních výběžků obratlů k sobě. To pak bývá predispozicí k rozvoji kissing spine.

zada3Bolest zad a kulhání jde ruku v ruce

Z hlediska diagnostiky jsou však bolesti zad zákeřné, neboť se projevují různě – od kulhání, bolestivosti na pohmat po nepatrné změny v chodech nebo změny v chování. Další komplikací je fakt, že se bolesti zad často objevují spolu s kulháním. Toto kulhání však může být jak důsledkem, tak příčinou blokád v některém úseku páteře. Nicméně nerovnoměrné zatěžování kloubů při kulhání sebou přináší další problémy, jako např. nadměrné opotřebení chrupavky, které se může rozvinout až v osteoartrózu.

Existuje celá řada příčin bolesti zad, nicméně se zdá, že všechny příčiny mají společný důsledek – tím jsou změny v neuromotorickém řízení a rychlé ochabnutí svalů (atrofie), zejména mm.multifidi, v místě problému. Atrofie nastupuje rychle v řádu několika dnů, a vede k nestabilitě páteře. Tato nestabilita je pak predispozicí k rozvoji dalších patologií – např. osteoartrózy.

Zmíněná atrofie a dysfunkce mm.multifidi však mohou přetrvávat i poté, co se vyřeší příčina bolesti daného segmentu páteře, a to zvyšuje riziko recidivy bolesti zad. Aby se přetnul tento začarovaný kruh, je potřeba po vyřešení příčiny bolestivosti provádět s koněm specifická cvičení na posílení a aktivaci atrofovaných zádových svalů.

Nejčastější příčiny bolesti zad u koní

Mezi nejčastější příčiny bolesti zad u koní patří:
špatně padnoucí sedlo (negativně ovlivňuje měkké tkáně zad, vytváří dysbalance v celém těle a v neposlední řadě křivé sedlo vyrábí křivého jezdce)
křivý jezdec (blokády a dysbalance v těle jezdce) – má negativní vliv na celé tělo koně
obratle (např. kissing spine, osteoartróza, spondylóza)
měkké tkáně (zánět epaxiálních svalů, desmitida supraspinálního vazu)
stavba těla koně – koně s dlouhým hřbetem jsou náchylnější k natažení vazů a svalů, zatímco koně s krátkým hřbetem jsou více predisponování k problémům s obratli.
způsob práce s koněm ze sedla nebo při lonžování – některé metody výcviku a vyvazování vedou spíše k zatuhnutí koně v zádech nebo ke vzniku blokád. Kontroverzní je používání postroje Pessoa a dalších vyvazovacích pomůcek – někteří tvrdí, že pomáhají posilovat zádové svaly. Cottriall a kol. (2009) zkoumali vliv vyvazovacích otěží a postroje Pessoa na aktivitu m.longissimus dorsi a zjistili, že jejich použití nemá za následek aktivizaci širokého zádového svalu. Použití těchto pomůcek by mohlo mít vliv na aktivaci břišních svalů, nicméně toto ve studii zkoumáno nebylo a je to pouze hypotéza autorů.
úrazy, zranění (zejména zranění na končetinách souvisí s následným kulháním, které vede k dysbalanci v celém těle)

V dalším díle této minisérie se zaměříme na projevy bolesti zad a podíváme se trochu blíže na působení sedla na záda koně.

Autor: MVDr. Zuzana Zápalková, EEBW

Literatura:

Cottriall a kol. (2009): The effects of training aids on the longissimus dorsi in the equine back. Comparative Exercise Physiology 5 (3-4): 111-114
McGowan a kol. (2007): Back pain in horses. Epaxial musculature. RIRDC Publication No 07/118. RIRDC Project No UQ-111A
Townsend a Leach (1984): Relationship between intervertebral joint morphology and mobility in the equine thoracolumbar spine. Equine Veterinary Journal. Vol. 16 Issue 5. pg. 461-465
Anatomické obrázky: König a Liebich (2003): Anatomie domácích savců, 1.díl. Hajko & Hajková. ISBN: 8088700558